O Lese - spojte se s přírodou
smrk ztepilý (Picea abies)[ editovat ]
Systematika
Stálezelený, jehličnatý, až 50 m vysoký strom s rovným kmenem. Kořenový systém je mělký, bez hlavního kořene. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Borka červenohnědá až šedohnědá, odlupující se v tenkých šupinách. Jehlice jednotlivé, přisedlé na drobných "polštářcích", 1 až 2,5 cm dlouhé, 1 mm široké, 4hranné, na konci zašpičatělé, opadávají ve věku 5 až 7 let. Kvete v dubnu až červnu. Květy jednopohlavné, samčí uspořádány ve válcovitých, 2 až 2,5 cm velkých, stopkatých, zprvu červených, později žlutavých šišticích, samičí v přisedlých, až 6 cm dlouhých, červených nebo zelených šišticích. Šišky jsou válcovité, až 16 cm dlouhé, původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé. Dozrávají na podzim prvního roku a vcelku opadávající.
Ekologie
Přirozeným stanovištěm smrku ztepilého jsou zejména horské lesy, rašeliniště, rokliny apod., vzhledem k jeho velmi častému pěstování v tzv. smrkových monokulturách je v současnosti rozšířen téměř masově po celém území ČR. Dává přednost svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani teplotu není náročný, jako mělce kořenující strom ale špatně snáší sucho. Je citlivý na znečištěné ovzduší (zejména oxidem siřičitým).
Výskyt
Na našem území se vyskytuje téměř ve všech nižších i vyšších pohořích v nadmořských výškách 300 až 1350 metrů, v největší koncentraci však na jihovýchodní Moravě. V minulosti byl často vysazován ve formě smrkové monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká retence vody, náchylnost k polomům, kůrovcovým kalamitám) již začíná ustupovat.
Využití
Smrk ztepilý je u nás průmyslově nejdůležitější dřevina, která poskytuje žlutobílé dřevo s výraznými letokruhy, je lehké, pevné a pružné, snadno opracovatelné, ale ne příliš trvanlivé a poněkud měkké. Užívá se ve stavebnictví, nábytkářství, v papírenském průmyslu, jako důlní dřevo, palivo, k výrobě hudebních nástrojů, intarzií atd. Přestože se hustota jarního a letního dřeva značně liší, uplatňuje se často i v řezbářství, zvláště má-li být povrch výrobku opalován. Z borky se získává pryskyřice. Ve městech je vysazován v parcích a zahradách jako okrasný strom. V lidovém léčitelství našly využití mladé letorosty a pupeny smrku, neboť obsahují značné množství vitaminu C.
Říše: | rostliny (Plantae) |
| Podříše: | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení: | pinofyty (Pinophyta) |
| Třída: | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád: | borovicotvaré (Pinales) |
| Sekce: | borovice (Pinus) |
| Čeleď: | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod: | smrk (Picea) |
| Druh: | smrk ztepilý (Picea abies L.) |
Charakteristika
Stálezelený, jehličnatý, až 50 m vysoký strom s rovným kmenem. Kořenový systém je mělký, bez hlavního kořene. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Borka červenohnědá až šedohnědá, odlupující se v tenkých šupinách. Jehlice jednotlivé, přisedlé na drobných "polštářcích", 1 až 2,5 cm dlouhé, 1 mm široké, 4hranné, na konci zašpičatělé, opadávají ve věku 5 až 7 let. Kvete v dubnu až červnu. Květy jednopohlavné, samčí uspořádány ve válcovitých, 2 až 2,5 cm velkých, stopkatých, zprvu červených, později žlutavých šišticích, samičí v přisedlých, až 6 cm dlouhých, červených nebo zelených šišticích. Šišky jsou válcovité, až 16 cm dlouhé, původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé. Dozrávají na podzim prvního roku a vcelku opadávající.
Ekologie
Přirozeným stanovištěm smrku ztepilého jsou zejména horské lesy, rašeliniště, rokliny apod., vzhledem k jeho velmi častému pěstování v tzv. smrkových monokulturách je v současnosti rozšířen téměř masově po celém území ČR. Dává přednost svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani teplotu není náročný, jako mělce kořenující strom ale špatně snáší sucho. Je citlivý na znečištěné ovzduší (zejména oxidem siřičitým).
Výskyt
Na našem území se vyskytuje téměř ve všech nižších i vyšších pohořích v nadmořských výškách 300 až 1350 metrů, v největší koncentraci však na jihovýchodní Moravě. V minulosti byl často vysazován ve formě smrkové monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká retence vody, náchylnost k polomům, kůrovcovým kalamitám) již začíná ustupovat.
Využití
Smrk ztepilý je u nás průmyslově nejdůležitější dřevina, která poskytuje žlutobílé dřevo s výraznými letokruhy, je lehké, pevné a pružné, snadno opracovatelné, ale ne příliš trvanlivé a poněkud měkké. Užívá se ve stavebnictví, nábytkářství, v papírenském průmyslu, jako důlní dřevo, palivo, k výrobě hudebních nástrojů, intarzií atd. Přestože se hustota jarního a letního dřeva značně liší, uplatňuje se často i v řezbářství, zvláště má-li být povrch výrobku opalován. Z borky se získává pryskyřice. Ve městech je vysazován v parcích a zahradách jako okrasný strom. V lidovém léčitelství našly využití mladé letorosty a pupeny smrku, neboť obsahují značné množství vitaminu C.
Charakteristické rysy smrku ztepilého.
Semeno.