Systematika
Říše: | rostliny (Plantae) |
Podříše: | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení: | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída: | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád: | břízotvaré (Betulales) |
Čeleď: | břízovité (Betulales) |
Rod: | bříza (Betula) |
| Druh: | bříza pýřitá (Betula pubescens Ehrh) |
Charakteristika
Bříza pýřitá je opadavý, 10 – 30 m vysoký strom s jedním nebo více kmeny, vzpřímenými větvemi a volnou korunou; většinou má však keříkovitý tvar. Kmen je rovný. Borka je hladká, tenká, má bílou a šedivou barvu, naproti bříze bělokoré není destičkovitě členěná.
Listy jsou na svrchní straně tmavě zelené, na spodní straně světlejší, šedozelené, s charakteristickou síťovitou žilnatinou. Žilky jsou světle hnědé až téměř bílé. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, žláznaté, ostře pilovité, lysé, kosočtverečného tvaru. Květy jsou jednopohlavné, v jehnědách. Prašníkové jehnědy jsou přisedlé, válcovité a zakládají se na podzim. Pestíkové jehnědy jsou stopkaté, kratší a raší až na jaře v paždí zelených listenů. Plody jsou širší a kratší než květy. Jedná se o zralé jehnědy, které jsou žluté či světle hnědé.
Ekologie
Roste na mírně živných a kyselých hlinitých nebo humózních písčitých půdách, které jsou vlhké nebo stále mokré. Najdeme ho i na rašeliništích, kde však při trvalém nedostatku živin zůstává menší a méně se rozvětvuje. Často roste společně s vrbou ušatou, olší lepkavou a olší šedou.
Výskyt
Ve Čechách se vyskytuje od nížin až do hor. Je charakteristickým druhem podmáčených porostů bříz a olší.
Využití
Listy vykazují účinek močopudný, mírně projímavý a snižují zvýšenou teplotu. Tradičně se užívá při zánětech vylučovacího systému a při ledvinových kaméncích. Při potřebě zvýšit tvorbu moči a odvodnit organismus a také jako podpůrný lék při revmatických potížích a dně.