Systematika
Říše: | rostliny (Plantae) |
| Podříše: | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení: | pinofyty (Pinophyta) |
| Třída: | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád: | borovicotvaré (Pinales) |
| Sekce: | borovice (Pinus) |
| Čeleď: | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod: | borovice (Pinus) |
| Druh: | borovice lesní (Pinus sylvestris L.) |
| Variety: | Pinus sylvestris var. sylvestris Pinus sylvestris var. lapponica Pinus sylvestris var. mongolica Pinus sylvestris var. hamata |
Charakteristika
Borovice lesní je stálezelený, až 45 m vysoký, jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let. Kořenový systém je kůlový, strom je odolný vůči vývratům. Borka je brázditá, v horní části kmene charakteristicky červenooranžová a tence odlupčivá; v dolní části šedavá. Jehlice jsou po 2, tuhé, špičaté, do 8 cm dlouhé a do 2 mm široké, opadávají po 2 až 3 letech. Samčí šištice nahloučeny na konci mladých letorostů, vejcovité, 4 až 8 mm dlouhé, světle žluté, samičí po 1 až 2, vzpřímené, 5 až 6 mm dlouhé, růžové, tmavě červené nebo fialové. Šišky na krátkých stopkách, na podzim se stáčejí směrem dolů, zprvu zelené, za zralosti dřevnatějící, semena dozrávají na jaře 3. roku, kdy se šiška otvírá a po vysemenění vcelku opadává, kterýžto cyklus se opakuje každých 3 až 5 let. Strom začíná kvést ve stáří 15 až 70 let dle stanoviště (nejdříve kvetou samostatně rostoucí stromy). Kvete v květnu. Průměr kmene je do jednoho metru. Kmen je často netvárný, zvláště na extrémních lokalitách různě pokřivený. Koruna je v mládí pravidelná, kuželovitá, ve stáři široká, deštníkovitě nebo kopulovitě rozprostřená, nesymetrická.
Ekologie
Ekologické nároky jsou nevyhraněné; jde o výrazně světlomilný strom, , se schopností přizpůsobit se různým půdním podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých půdách (bory na písčitých půdách). Ve vichřici se zpravidla nevyvrací, ale láme. Z lesnického hlediska je to významná pionýrská dřevina, která je s úspěchem vysazována na rašelinách i na písčitých a kamenitých podkladech. Na klimatické podmínky je nenáročná.
Výskyt
Borovice se původně ve svém euroasijském areálu vyskytovala jen ostrůvkovitě v pahorkatinách a nižších pohořích většinou na extrémních skalních stanovištích nebo na píscích a mělkých půdách nižších poloh. Dnes je díky cílené lesnické činnosti rozšířena i mimo svůj přirozený areál do rozsáhlých hospodářských porostů. Preferuje stanoviště světlé nebo jen slabě přistíněné, na půdách písčitých, kamenitých, chudých, vápnitých i rašelinných.
Využití
Borovice má vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičné dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Používá se ve stavebním a truhlářském průmyslu (na výrobu pražců a telegrafních sloupů, je jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí) nebo jako topivo, méně již v nábytkářství (odpuzuje moly, takže se hodí např. na šatní skříně). Z borovicových pryskyřic se získává terpentýn, jež se užívá při výrobě barev, laků, leštidel apod., a kalafuna. V lidovém léčitelství je borovice ceněna pro svoje účinky při léčbě astmatu a různých onemocnění průdušek a další příznivé vlastnosti na lidský organismus. Pro léčebné účely se používají hlavně pupeny, mladé výhonky, a také pryskyřice. Je to okrasná dřevina často pěstovaná v parcích.
technická podpora
webmaster, technický správce
webdesign Estetica s.r.o.
podmínky používání
Používáním těchto internetových stránek přijímáte právní ustanovení v plném rozsahu. Pozorně čtěte právní ustanovení.
obecná ustanovení
Pro plnou funkčnost těchto stránek je nezbytný povolený JavaScript a nainstalovaný plug-in Adobe Flash.