O Lese - spojte se s přírodou 

Systematika

Charakteristika

Borovice kleč aneb kosodřevina, je jehličnatý strom klečovitého, řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořenu. Dorůstá do výšky 1-2 metry. Kořenový systém je mělký s bohatě rozvětvenými postraními kořeny, které se často proplétají na povrchu půdy. Má slabou, hnědavě šedou borku, na starých kmenech destičkovitě rozpraskanou, je neodlupčivá. Letorosty jsou světle zelené, později hnědé až černošedé, lysé. Jehlice jsou temně či jasně zelené, tuhé, hustě obrůstající větvičky, 3–8 cm dlouhé, srpovitě zahnuté, na obou stranách s průduchy. Jsou uspořádané ve svazečcích po dvou, hustě na větvích sestavené a na stromě vytrvají až 10 let. Květy podobné jako u borovice lesní, ale větší, samčí žluté až oranžové, samičí červené až fialové. Kvete v červnu až v červenci. Šišky jsou drobné, symetrické, jednotlivé nebo v přeslenech, vejčitě kuželovité, přisedlé nebo krátce stopkaté. Štítky jsou stejně utvářené, mají vesměs ostrý příčný kýl, pupek se nachází uprostřed štítku a má zpravidla pichlavý hrot.

Ekologie

Borovice kleč je silně světlomilná, roste proto tam, kde nemá žádnou konkurenci jiných dřevin, tedy na rašelinách, na skalách a balvanitých svazích, na vrcholcích hor, kde vystupuje až nad hranici lesa. Mnohdy zde vytváří rozsáhlé, neproniknutelné houštinaté porosty. Je odolná vůči velkým klimatickým výkyvům, a také vůči imisím. Na půdu je nenáročná, snese půdy suché i vlhké, kyselé i zásadité, mělké i hluboké.

Výskyt

Vyskytuje se převážně v horských oblastech na Šumavě, v Krkonoších a v Jizerských horách nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích.

Využití

Dříve se dřevo borovice kleče využívalo jako palivo a vyráběl se z ní terpentýn. Dnes je lesnicky významná jako dřevina určená k zalesnění extrémních stanovišť, kde má velký protierozní význam. Je to také velmi oblíbená parková okrasná dřevina.